Koruna Consulting Services - poradenství v oblasti podnikání v Rumunsku

RUMUNSKO

Ekonomika

Rozloha: 237,500 km2

Poplulace dle sčítání v roce 2002: 21,526,000 obyvatel

Hlavní město: Bukurešť - 2 miliony obyvatel

Důležitá města: Constanta, Timisoara, Iasi, Cluj, Brasov, Oradea

Rumunský Hrubý domácí produkt vzrostl v za rok 2008 o 7.1% na zhruba 137 miliard EUR (ČR realizovala za stejné období 152 miliard EUR při zhruba poloviční populaci). Jedním z motorů růstu byl stavební boom, jenž v souvislosti s krizí v posledním čtvrtletí zabrzdil. V roce 2009 je očekáván pokles ekonomiky.

Pro řešení nelehké situace bankovního sektoru a zejména krátkodobého zahraničního zadlužení soukomého sektoru si Rumunsko půjčilo od Mezinárodního měnového fondu, BIRD a BERD celkem 19 miliard EUR z nichž dvě třetiny putují do devizových rezerv Národní banky, zbytek na Ministerstvo financí. Národní bance tyto zdroje umožní snížit povinné minimální rezervy komerčních bank a obnovit tak poskytování ůvěrů v zemi.

Inflace dosáhla 6.3% a cílem na rok 2009 stanoveným v souladu s podmínkami Mezinárodního měnového fondu je 3.5%.

Nezaměstnanost za rok 2008 činila 4.4%, v lednu 2009 dosáhla 4.9% a předpokládá se její pozvolný růst, zejména ve stavebnictví.

Jak si lze všimnout z níže uvedené tabulky, Rumunsko není exportně orientovanou zemí. Schodek obchodní bilance za rok 2008 činil 22.5 miliard EUR. Budoucnost země tedy spočívá spíše ve strukturálních reformách než v podpoře poptávky, jež hrozí být okamžitě pokryta importem.

LEI začal citelně oslabovat v posledním čtvrtletí roku 2008 a na začátku roku 2009 se propadl ke 4.3 LEI za 1 EUR. V roce 2009 není pravděpodobné posílení měny; je možné, že LEI v průběhu roku ještě mírně oslabí.

Základní minimální mzda na rok 2009 je 600 LEI (cca 140 EUR) a zvyšuje se násobením koeficientem zohledňujícím odbornou přípavu zaměstnance. V lednu 2009 byla průměrná hrubá mzda 1839 LEI (cca 428 EUR) a průměrná čistá mzda 1355 LEI (cca 315 EUR).

Regiony a historie

Rumunsko je ve srovnání s Českem zemí kulturně a historicky odlišnou. Jisté podobnosti lze nalézt v Transylvánii a Banátu jenž byly společně s námi na čas součástí Rakousko-Uherské Monarchie. Odlišnou historií prošla jižní část Rumunska, sestávající původně z regionů Valašsko (Oltenia a Muntenia) plus Dobrogea a východní Rumunsko tvořené regiony Moldova a Bukovina (součást Moldovy byla i Besarábie, dnes Republika Moldávie). Historie regionu Dobrogea rozprostírajícím se mezi Dunajem a Černým mořem je opět odlišná, pro ekonomické účely je však dnes jednodušší ji vnímat jako součást Jihu.

Ač je dnešní Rumunsko členěno na 41 žup plus Bukurešť, popřípadě na 8 evropských rozvojových regionů NUTS II, člěnění na Bukurešť, Transylvánii plus Banát, Jih a Východ (Moldova a Bukovina) má svoji historickou i ekonomickou logiku a poskytuje srozumitelnou informaci o velké balkánské ekonomice. Pro podnikání většinou platí, že firmy aktivní na Jihu expandují nejprve na Východ do Moldovy a Bukoviny, popřípadě firmy z Východu jsou aktivní i na Jihu u a teprve potom přemýšlejí o proniknutí do Transylvánie a Banátu. Taktéž firmy z Banátských a Transylvánských žup se nejprve snaží o rozvoj se v rámci svého regionu.

Rumunsko se historicky a ideově váže k území obývaném Dáky a dobytém u Železných vrat v roce 106 Římany v bitvě s dháckým vojevůdcem Decebalem. Římská provincie Dacia trvala 169 let a dala Rumunsku jazyk a kulturní základy, Dákové potom významný podíl krve později zředěný kmeny, které přes území přešly při stěhování národů. Novodobé Rumunsko vzniklo sjednocením Valašského a Moldavského knížectví v roce 1861. Po první světové válce, kdy k němu byla za podpory mocností roku 1918 připojena Trasylvánie, se Rumunsko územně i počtem obyvatel více než zdvojnásobilo.

Rozdílná historie jednotlivých regionů vede k etnické a kulturní pestrosti různých částí země. Jih je vyjma Bukurešti, kde se otáčí čtvrtina HDP, chudý a lze zde vysledovat turecké i řecké kulturně-etnické vlivy. Obyvatelé jsou zde typicky jižní - impulzivní, s důrazem na vnější image, ze středoevropského pohledu chaotiční. Veřejný prostor postrádá koncepci v územním plánování. Důležitými centry jsou Pitesti (Dacia - Renault), Ploiesti (rafinerie), Craiova a na břehu Černého moře přístav Constanta.

Východní část (Moldova a Bukovina), v některých župách velmi chudá, je ovlivněná slovanskými prvky a nad jižním temperamentem zde převládá východoslovanský klid, až pasivita. Z ekonomických center je nejdůležitější Iasi, dále Suceava, Bacau. Ekonomický vývoj v chudých župách na jihu a východě je podvázán exodem produktivní pracovní síly do bohatších zemí EU. Bohužel po promarněných 90. letech a následujícím ekonomickém růstu odehrávajícím se převážně ve větších městech, odešla část venkovské populace za prací do zahraničí. Rumunská diaspora je nejsilnější v Itálii a ve Španělsku.

Transylvánie a Banát je nám díky Rakousko - Uherské monarchii kulturně bližší, zejména důležitá ekonomická centra jako Cluj-Napoca, Timisoara (Temešvár), Brašov jsou středoevropského typu se strukturou a architekturou, která se více podobá českým městům než například Bukurešť nebo Constanta. Hranice monarchie byla přirozeně tvořena karpatským masivem. Menšinové kulturní vlivy jsou zde převážně německého a maďarského původu plus mnoho dalších minorit včetně Slováků a nepočetné české menšiny v Jižním Banátu. Tato část země je pro obyvatele střední nebo západní Evropy srozumitelnější a podnikání zde může být jednodušší; není to ovšem obecně platným pravidlem.

Rumunská ekonomika se soustřeďuje do center z nichž nejdůležitější je dvoumilionové hlavní město Bukurešť v němž se odehrává čtvrtina HDP, je silným administrativním centrem a sídlí zde všechny významné zahraniční i lokální korporace.